motto:
„Je to konec konců rodný kraj
jímž a skrze nějž učíme se
milovati celou vlast…“
Josef Pekař
„Je to konec konců rodný kraj
jímž a skrze nějž učíme se
milovati celou vlast…“
Josef Pekař
…a v něm nejdůležitější jsou lidé, kteří svůj rodný kraj přetvářejí, obohacují a odevzdávají dalším generacím!
…a pak to vše ostatní, dobré, špatné, trvalé
i pomíjivé…
…dodáváme my
…a pak to vše ostatní, dobré, špatné, trvalé
i pomíjivé…
…dodáváme my
Stručné dějiny města
Českého Brodu
Staré české královské město Český Brod založil jako trhovou osadu pravděpodobně pražský biskup Jan I.(1135-1139) na jedné z nejdůležitějších zemských stezek, stezce trstenické, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou.1) Nová trhová osada s románským kostelíkem sv.Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu, kde stála zřejmě také biskupská celnice. Zdejší významný brod, vzdálený den cesty od Prahy i od Kouřimi a obklopený rozsáhlým bažinatým územím, zaručoval osadě trvalou obživu i určité bezpečí a dal jí i její místní jméno Brod.2)
Českého Brodu
Staré české královské město Český Brod založil jako trhovou osadu pravděpodobně pražský biskup Jan I.(1135-1139) na jedné z nejdůležitějších zemských stezek, stezce trstenické, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou.1) Nová trhová osada s románským kostelíkem sv.Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu, kde stála zřejmě také biskupská celnice. Zdejší významný brod, vzdálený den cesty od Prahy i od Kouřimi a obklopený rozsáhlým bažinatým územím, zaručoval osadě trvalou obživu i určité bezpečí a dal jí i její místní jméno Brod.2)
Asi v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic (1258-1278) místní trhovou osadu na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu zřejmě hned při jeho vyměření emfyteutické právo a další městské svobody, zejména právo hradby.3) Město, které mělo ve středověku 68 měšťanských domů, tři předměstí - Liblické, Kouřimské a Pražské - a také domy postranního práva farářského, vystavěli kolonisté domácího i cizího původu.4) Pro obchodní a cestovní ruch na zdejší významné dálkové cestě i pro jeho rozsáhlé zemědělské zázemí se stal Biskupský Brod brzy důležitým obchodním, tržním a ubytovacím střediskem s požadovanými obchodními a řemeslnými živnostmi, především s pohostinskými službami.
Když v r. 1289 vypálil Ondřej z Říčan, stoupenec uvězněného Záviše z Falkenštejna, Brod (oppidum forense), obnovil jej znovu pražský biskup Tobiáš z Bechyně (1278-1296) a obdaroval město (civitas) a jeho měšťany (cives) i některé další obyvatele (subsides) novou listinou. V ní jim znovu vymezil některá městská práva a povinnosti, zejména feudální renty z 20 lánů zemědělské půdy a z 12 masných krámů, a protože mohl městu poskytnout pouze malou výměru půdy, předurčil je pro obchodní a řemeslné podnikaní.5)
Vzhledem k tomu, že jednotlivé statky pražského biskupství bylo obtížné spravovat a zabezpečovat, vytvořil biskup Tobiáš z Bechyně z vesnic a dvorů, ležících na východ od Prahy, zvláštní distrikt a za jeho správní středisko určil Biskupský Brod. V něm vybudoval velkou trvz, sídlo biskubského úředníka-purkrabího, k jehož správnímu obvodu (purkrabství) náležely Biskubský Brod a 17 vesnic nebo jejich částí.6)
V r. 1351, kdy Ronovci s 500 ozbrojenci obsadili za vnitřních bojů Brod, užívalo už město pozměněného místního jména Český Brod (Broda Bohemicalis). Město bylo tak pojmenováno na rozdíl od národnostně odlišného Německého Brodu, ležícího na stejné cestě na Moravu a dále na jihovýchod.
Po vypálení blízké osady Chouranice v r.1323 připadl k Českému Brodu místní mlýn a katastr zaniklé osady, což příznivě ovlivnilo další vývoj městské ekonomiky.7)
Společenskoekonomický rozvoj Českého Brodu, na němž se už v polovině 14.století výrazně podílelo 83 místních hospod, umožnil dostavbu města. Za pomoci arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1343-1364) vybudoval pro Český Brod kamenné hradby, zpevněné opravenou tvrzí, pokračoval ve stavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda a vedle místní školy zřídil špitál pro 12 chudých a nemocných osob (dnes čp.28) a při něm kostel sv. Maří Magdaleny a kapli sv. Mikuláše. Během druhé poloviny 14. stol. vydláždil náměstí i přístupové cesty k městu.
Na počátku devadesátých let 14.století, kdy město vynakládalo ještě velké finanční prostředky na svou dostavbu, odváděli Českobrodští k vrchnostenskému dvoru do Prahy 121 kop 7 a půl gr. peněžní renty, 42 kamenů loje a 42 liber vosku naturální renty a robotovali 316 dnů na lučních pracích nebo při žnutí ovsa. Královské berně odevzdávali státu majitelé lánů polí 45 kop 39 gr. a majitelé hospod 13 kop 41 gr., celkem 59 kop 20 gr..8)
V r. 1394 přijel do Českého Brodu vévoda Jan Zhořelecký a jednal ve městě s míšeňským markrabětem Vilémem o osvobození krále Václava IV. ze zajetí.
Když českobrodští měšťané dokončili na přelomu 14. a 15. století výstavbu veřejných objektů a činnost městských institucí zajistili finančně věčnými rentami, soustředili svoje úsilí na rozšíření městské správy, kontrolované vrchnostenským úředníkem - rychtářem. Zápas o samosprávu vyvrcholil v Českém Brodě - na rozdíl od jiných českých měst - už před r. 1402, kdy si bohatí a sebevědomí českobrodští občané vystavěli uprostřed náměstí velkou radnici (čp.1), kam přestěhovali z rychty jak městskou radu, tak i městský soud.9)
Práva a povinnosti, zvláště užívání práva Starého Města pražského, potvrdil Českému Brodu v r. 1406 arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka.10)Český Brod vynikal už v této době svým vyspělým městským zřízením, rozvinutou společenskoekonomickou strukturou a účelnou výstavností městských a měšťanských objektů.
V prvních desetiletích 15. století, kdy profesor pražské university Ondřej z Českého Brodu, známý hlavně svým mladším dílem "De origine Hussitorum" (O původu husitů),11) vystoupil proti Husovým reformám, zůstával bohatnoucí Český Brod na straně katolické církve a krále. Jejich stoupenci se ve městě sešli v r. 1415 a uzavřeli zde proti husitskému svazu panskou jednotu v čele s Janem z Hradce. 12)
Pravděpodobně v r. 1418, kdy se rozpadl českobrodský arcibiskupský distrikt, zastavil arcibikup Konrád z Vechty Český Brod Janovi Sekretáři z Kostelce nad Černými lesy. Po bitvě pod Vyšehradem v r. 1420, v níž padl také zástavní držitel města, obsadil Brod císař Zikmund.
Císařská posádka se v Českém Brodě udržela pouze do 17. dubna 1421, kdy pražané a jejich husitští spojenci po krátkém, ale úporném boji dobyli město. Pražané, ovlivněni vlastními samosprávnými reformami, zbavili českobrodské měšťany poddanské závislosti na pražských arcibiskupech, dosadili městskou radu, a uznali tak správní a politickou autonomii města Českého Brodu. Současně zapojili město do vojenského svazku pražských měst, takže Český Brod získal právo účasti a hlasu na zemských sněmech.
Po porážce pražanů v bitvě u Malešova v r. 1424 začlenil Jan Žižka z Trocnova Český Brod do svazu sirotčích měst. Velký husitský sněm, který se sešel v Českém Brodě v r. 1429, stanovil podmínky pro jednání s císařem Zikmundem. Když 27.května 1434 oblehla vojska kališnicko-katolické koalice město, ale jeho obránci se pod vedením sirotčího hejtmana Jana Čerta, jinak Anděla, všem útokům ubránili, vojsko koalice odtáhlo k Lipanům.13)
Nedlouho po bitvě u Lipan uzavřeli představitelé Českého Brodu s kališnicko-katolickou koalicí příměří. Aby město neovládl některý z okolních šlechticů, zahájili Českobrodští při nejbližší příležitosti vyjednávání s císařem Zikmundem, který jim nakonec potvrdil revoluční svobody včetně mílového práva a cla a 4. února 1437 povýšil Český Brod na královské město.14) Udělil mu také městský znak, v modrém poli stříbrnou hradební zeď s otevřenou branou, nad níž věž, po stranách císařský a český erb.15)
Nové královské město Český Brod, zabezpečené Zikmundovými privilegii a další hradební zdí se 16 baštami, mělo v této době 134 městských a předměstských domů, 20 dvorů, 2 mlýny a žilo v něm asi 1 200 obyvatel. Ve městě, kde se v r. 1444 konal zemský sněm a jeho účastníci jednali o přijetí Jana Rokycany za arcibiskupa, prosperovali hlavně místní pivovarníci, kteří vyváželi dobré českobrodské pivo na rozsáhlé území od Prahy až po Kutnou Horu.16) Nejbohatší z nich, kteří vlastnili bohaté měšťanské domy v hodnotě nad 50 kop gr., velké předměstské dvory v hodnotě nad 100 kop gr.a výnosné masné krámy v hodnotě 20 kop gr., ovládli brzy orgány městské správy, městskou radu a sbor obecních starších a své pozice si na radnici a ve městě udrželi až do sedmdesátých let 15. století, kdy je z těchto orgánů začali vytlačovat příslušníci organizujících se cechů, zejména bohatí sladovníci a řezníci. Mnozí z nich se později sdružili do literátského bratrstva, které pěstovalo ve městě chrámový sborový zpěv a pečovalo o místní školu.17)
V r. 1483 se konal v Českém Brodě významný sněm stoupenců utrakvismu. Na něm šlechta a města vytvořily kališnickou koalici, která v Čechách prosadila náboženskou toleranci. Rozkvět Českého Brodu nepřibrzdil ani požár města v r.1512. Ze cla, z provozovaných řemesel a živností a z poddanských platů plynuly do městské pokladny velké příjmy, které město investovalo do zemskodeskových statků. Přikoupilo tvrz a vesnici Tismice, vesnice Krupou, Mrzky, Novou ves, Lhotku a renty v dalších vesnicích, a zařadilo tak Český Brod mezi feudální vrchnosti. Král Ferdinand dal městu v r. 1538 dva výroční trhy a potvrdil starší privilegium na cla a mýta. Ve čtyřicátých letech 16.století zahájilo město a posléze i měšťané rozsáhlou renesanční přestavbu.
Dlouholetý společenskoekonomický rozvoj města Českého Brodu na čas přerušil Ferdinand I. po nezdařeném protihabsburském povstání v roce 1547, na němž se Českobrodští aktivně podíleli. Panovník zbavil Český Brod práva účasti a hlasu na zemských sněmech, orgány městské správy i společenský život ve městě podřídil kontrole královského rychtáře, zrušil cechy a odsoudil město k velké peněžité pokutě a ke konfiskaci pozemkového majetku. Po navrácení špitálních a zádušních konfiskátů v r.1549 a po obnovení cechů se už město rozvíjelo v těžších ekonomických podmínkách, neboť narůstala konkurence sousedních vrchnostenských pivovarů (Kostelec nad Černými lesy, Škvorec, Uhříněves, Přerov nad Labem). Místní pivovarnictví, základ českobrodské ekonomiky, produkovalo ještě v sedmdesátých letech 16. století na 42 000 hl piva ročně, ale v následujících letech jeho výroba pozvolna klesala. Stoupaly naopak zisky místních velkoobchodníků s kramářským zbožím, kteří nakupovali v Uhrách dobytek a víno a prodávali je v Praze. Velkoobchodníci a pivovarníci (většinou jako členové literátského bratrstva) finančně podporovali českobrodské školství, v němž působila v předbělohorské době celá řada významných představitelů humanistického hnutí v Čechách. Vynikli nejen jako pedagogové, ale také jako hudebníci a básníci, kteří publikovali své - většinou latinské-básně v příležitostných sbornících.
Problémy městské ekonomiky, do značné míry ovlivněné narůstající krizí místního pivovarnictví, řešila městská rada přikupováním dalších zemskodeskových statků a rozvojem městského podnikání. K dosavadnímu špitálnímu a zádušnímu majetku získala v těchto letech dvě tvrze v Liblicích a v Tismicích a vesnice Liblice, Štolmíř, Tismice a Vrátkov. Podle stavu z r. 1615 bylo město Český Brod feudální vrchností pro 64 poddaných.18)
Přikupování nových zemskodeskových statků a zvláště státem vynucované úvěry na úhradu tureckých válek uvrhly Český Brod už v předbělohorské době do velikých dluhů, které do r. 1622 dosáhly částky 57 114 kop 17 gr.míš..
Účast Českého Brodu v druhém protihabsburském povstání v letech 1618-1620 měla pro město katastrofální následky. Město přišlo konfiskací o veškerý pozemkový majetek.Královský místodržící Karel z Lichtenštejna jej v r. 1623 koupil za 89 575 kop gr. míš. a připojil k černokosteleckému panství. Ze strachu před drancujícími vojsky a z náboženských důvodů se vystěhovalo v letech 1624-1626 z Českého Brodu 85 ze 160 majitelů městských a předměstských domů. Jejich majetek v hodnotě 26 290 kop gr. míš., zkonfiskovaný českou komorou, rozchvátili většinou místní představitelé habsburského režimu nebo shořel při velkém požáru Českého Brodu 29. dubna 1628. V r. 1639, kdy vzrostl dluh města na 80 000 kop gr. míš., přitáhlo do města vojsko švédského generála Banera a vydrancovalo a vypálilo je. V r.1643 je poplenil i další švédský generál Torstenson.19)
Ožebračené a poloprázdné město Český Brod, obklopené ekonomicky silným lichtenštejnským panstvím a postižené rekatolizací, se jen pozvolna zotavovalo ze všech pohrom, které je postihly. Ve městě, jemuž panovník na dlouhá léta odpustil všechny daně a jemuž poskytl dotací 4 000 zl. rýn., organizovaly jeho rozsáhlou obnovu orgány městské správy. Dvanáctičlenná městská rada v čele s primátorem postupně osídlovala opuštěné a vypálené domy a hledala nové zdroje příjmů pro financování oprav veřejných objektů. Měšťanské pivovary, zničené během války, nahradila obecním pivovarem, vařícím pouze pro místní spotřebu, a zahájila dlouholetý soudní spor s černokosteleckým panstvím o navrácení tzv. svobodného lánu na českobrodském katastru, který nebyl omylem zahrnut do konfiskačního protokolu. Ještě dříve, než se podařilo městské radě tuto zemědělskou půdu pro město vysoudit, Český Brod 25. srpna 1690 vyhořel a město bylo třeba znovu opravovat.
V r. 1706 podřídily orgány státní správy hospodaření města Českého Brodu kontrole zvláštního inspektora, řídícího se hospodářským řádem. Když v r. 1723 navštívil panovník Karel VI. Český Brod, uspořádal magistrát pro císařský dvůr divadelní představení "Hanzl im Keller".20)
Aby stát ještě víc zkvalitnil činnost orgánů městské správy, požadoval od r. 1734 od jednotlivých členů městské rady právnické znalosti a městským písařem (syndikem) mohl být v příštích letech už jen zkušený právník. V r. 1737 zastavil stát obnovování městských rad a jejich členství se stalo doživotním.
Veřejné objekty i městské domy, na jejichž nové obnově se v prvních desetiletích 18. století významně podílelo také několik bohatých rodin italského původu , zničil opět velký požár 7. listopadu 1739 a menší požár z 26. prosince 1739. Škody z obou těchto požárů dosáhly částky 35 104 zl. 28 kr.
Český Brod, který se změnil v zemědělsko - řemeslnické město, investoval v průběhu první poloviny 18. století nejen do obnovy města, ale byl nucen vynakládat velké částky také do ubytování vojsk ve městě. Pouze na pobyt pruské a rakouské armády v r. 1757 vynaložilo město 30 614 zl. 20 kr. Omezené finanční prostředky měla městská rada na sociální účely a na místní školu, jejíž kantoři v druhé polovině 18. století vynikli jako znamenití hudebníci i jako divadelníci.21) Kantor Josef Vrabec (1736-1815) už v r. 1770 nacvičil s místní školní mládeží divadelní představení (komedii) a českobrodští měšťané za jeho hudební spolupráce sehráli ve městě komedii v r. 1777.
Při reorganizaci městské správy zrušil stát v r. 1783 úřad královského rychtáře a zřídil regulovaný magistrát. V r. 1786 zařadil Český Brod mezi svobodná královská města, která podléhala v první instanci přímo krajskému úřadu. Od této doby vedl ve městě se 159 domy určitou agendu, hlavně soudní, syndik s kancelistou a sluhou, zatímco hospodářské záležitosti vyřizovali purkmistr, radní a starší.
Současně s centralizačními snahami státu se v Čechách rozvíjelo české národní hnutí. O jeho rozvoj v Českém Brodě se na přelomu 18. a 19. století pozoruhodným způsobem zasloužil vlastenecký kněz Jindřich Hill, českobrodský děkan v l. 1794-1813. Do politického dění však město, vyvíjející se v mírových podmínkách, téměř nezasáhlo. V r. 1838 uspořádali místní řemeslníci pod vedením měšťana Jana Cimburka několik českých divadelních her. Také revoluční rok 1848 prožil Český Brod poměrně klidně. Ve městě, kde agitoval známy pražský radikál Emanuel Arnold, vznikla Národní garda o 116 mužích, ale do bojů v Praze nezasáhla.
V r. 1849 převedl stát obecním zákonem celou hospodářskou správu města a značnou část jeho politické správy na starostu, obecní (městské) zastupitelstvo a obecní (městský) výbor. Součástí tohoto zákona byl i volební řád, stanovující postup při volebním aktu těchto reprezentačních orgánů.
Na nový rozvoj města Českého Brodu od poloviny 19. století mělo podstatný vliv dostavění železnice v r. 1845 a zrušení roboty v r. 1848. Jestliže ještě v roce 1843 mělo město spolu s Českobrodskými Zahradami pouze 199 domů s 1877 obyvateli, pak už v r. 1857 bylo zde 232 domů, v nichž žilo 2 400 obyvatel. Rychlý demografický vzestup města, spojený s rozvojem místních řemesel a obchodu, přispěl k tomu, že se město brzy zařadilo mezi přední česká správní střediska. V r. 1850 se stal Český Brod sídlem okresního soudu a v r. 1868 se přestěhovalo z Kostelce nad Černými lesy do města také okresní hejtmanství, což vyjednali ve Vídni českobrodský starosta Jan Weidenhoffer a poslanec českého sněmu František Pokorný, první starosta českobrodského okresu.22)
Od konce šedesátých let 19. století se začal v Českém Brodě rozvíjet také průmysl. V r. 1867 vznikl zde parní mlýn, v r. 1868 akciový cukrovar a znovu nastal rozmach místního pivovarnictví. Nový moderní pivovar vystavil v r. 1885 5 500 hl. a o 26 let později už 40 188 hl. dobrého piva. V r. 1888 zahájila v Českém Brodě výrobu továrna na hospodářské stroje Černovský a spol., exportující do zemí střední a východní Evropy, a později větší strojnická dílna Hocke a spol. V roce 1903 zahájila provoz městská plynárna, jejíž plyn ještě téhož roku rozsvítil první českobrodské plynové lampy, a to zejména v nové moderní okresní nemocnici.
Současně s rozvojem místního průmyslu vznikaly také místní peněžní ústavy, které investovaly v Českém Brodě a v jeho okolí. V roce 1864 vznikla záložna a půjčovna, přejmenovaná v roce 1873 na občanskou záložnu, v roce 1882 zahájila činnost okresní hospodářská záložna a roce 1909 Spořitelna města Českého Brodu.
Politický a hospodářský vzestup města Českého Brodu ovlivnil také rozvoj společenského, kulturního a posléze i sportovního života ve městě. V roce 1863 vznikl první česko - německý spolek Českobrodská Beseda. V letech 1865 - 1868 hráli místní řemeslníci v hostinci Alžběty Suttnerové (čp. 36) hry Josefa Kajetána Tyla "Pražský flamendr" a "Nalezenec". V roce 1869 uspořádal zde nový divadelní spolek své první představení, Felcmanovu veselohru "Jen zdvořile". Ve zdejším sále uskutečnilo v r. 1875 Prozatimní divadlo z Prahy svoje vůbec první pohostinské představení na českém venkově. Od r. 1877 vystupoval na jeho jevišti pohostinsky s místními ochotníky slavný český herec Jindřich Mošna. Od r. 1875 měli místní ochotníci také velkou letní divadelní scénu na zahradě v hostinci "U Slunce" (čp. 215) a hráli zde až do roku 1884, kdy splynuli s divadelním odborem Sokola.
Z 28 různých spolků a korporací23), existujících ve městě, byla nejaktivnější tělocvičná jednota Sokol. Českobrodští měšťané v čele se starostou Janem Weidenhofferem si založili tuto pokrokovou českou organizaci v r. 1870 a pěknou sokolovnu, projektovanou Janem Koulou, si vystavěli v roce 1884.24)Největší akcí českobrodského Sokola byly česko - americké závody, konané - místo zakázaného II. všesokolského sletu - v Českém Brodě 26.června 1887 za účasti 40 000 návštěvníků, z toho 3 000 sokolů z Čech, Moravy a ze Spojených států amerických.
Českobrodské dělnictvo, patřící mezi nepočetné skupiny místního obyvatelstva, si založilo v r. 1871 Spolek vzájemně se podporujících dělníků, který se od r. 1882 hlásil k sociálně demokratickým myšlenkám. Spolek podporoval také vzdělávací činnost, na níž se podílel v Českém Brodě Ladislav Zápotocký. Od r. 1879 působila ve městě rovněž Dělnická Beseda.
Od devadesátých let 19. století, kdy ve městě žilo více než 4 000 obyvatel, se už Českobrodští pravidelně zúčastňovali všech politických a národních akcí. Na jejich organizaci měl významný podíl místní redaktor Jozef Miškovský, vydavatel oblíbených týdeníků Naše hlasy a Naše listy, který se jako člen okresního zastupitelstva i městské rady zasloužil o rozvoj města i okresu.
První světová válka v letech 1914 -1918 ochromila dlouholetý společensko - ekonomický rozvoj města Českého Brodu a přinesla jeho obyvatestvu velké utrpení a zbídačení. Českobrodští občané veřejně demonstrovali svoji nespokojenost s vnitropolitickou a hospodářskou krizí při oslavách 1. května a při generální stávce 14. října 1918. Představitelé jednotlivých politických stran ve městě vytvořili v době tohoto společenského napětí Okresní národní výbor a jeho jménem 28. října 1918 slavnostně vyhlásili na velké manifestaci před radnicí československou samostatnost. Poválečná hospodářská konjunktura, kterou prožívalo svobodné a demokratické Československo v prvním desetiletí svého trvání, příznivě ovlivnila rozvoj okresního města Českého Brodu a přispěla k jeho rychlé modernizaci. Už v r. 1919 zřídilo okresní zastupitelstvo městské reálné gymnasium, významný vzdělávací ústav pro Českobrodsko a okolní okresy, a v r. 1920 otevřel místní Sokol kino. Při pozemkové reformě si město vybojovalo jako náhradu za pobělohorské konfiskáty dvůr v Klučově se 125 ha půdy. V r. 1923 zahájilo město v čele se sociálnědemokratickým starostou Františkem Macháčkem ( 1874 - 1941 ) elektrifikaci, v r. 1924 předal okres a město moderní budovu reálnému gymnasiu, noví stavebníci zahájili výstavbu Havlíčkova předměstí a sociálně demokratická strana si otevřela Lidový dům. V r. 1926 vznikl v Brodě průmyslový podnik KARMA, který proslavil město svými kvalitními plynovými hořáky, a v r. 1927 postavil okres budovu okresní nemocenské pojištovny a správa železnic budovu nového nádraží. Český Brod, v němž se rozvíjela také kultura, spolkový život i sport, v r. 1928 zavedl mezi městem a zemědělským zázemím první linku pravidelné autobusové dopravy, postaral se o rozšíření a modernizaci okresní nemocnice a pošta zapojila automatickou telefonní ústřednu. Modernizoval se také místní pivovar s roční produkcí nad 45000 hl. piva, které se ve městě čepovalo ve 23 hostincích. Město vybudovalo ještě další významné budovy, jako Masarykovy jubilejní měšťanské školy na Vanderkách a Podlipanské muzeum, ústav, který se stal novým střediskem českobrodského kulturního života.
Společenskoekonomický rozvoj města Českého Brodu, kde vzrostl do r. 1930 počet domů (866) i obyvatelstva (5385), narušila velká hospodářská krize v letech 1927 - 1932, ale po jejím překonání obnovilo město i stavební ruch. K dosavadním veřejným budovám vybudovala v r. 1935 vlastní objekt ještě Spořitelna města Českého Brodu. V r. 1938 otevřel Sokol koupaliště a z Neštěmic u Ústí nad Labem přestěhoval do města Alois Komárek továrnu na výrobu fotografických potřeb AKO.
Druhá světová válka v letech 1939 - 1945 přinesla obyvatelům Českého Brodu, v němž žili většinou drobní živnostníci, zemědělci a inteligence, ještě větší utrpení než první světová válka. Nacistický teror a boj proti němu si vyžádal celkem 111 obětí na lidských životech. Řadu dalších občanů odvlekly okupační úřady na nucené práce do Německa a jiné pro účast v odbojových skupinách nacistické soudy uvěznily v koncentračních táborech nebo v německých věznicích.
Odpor českobrodského obyvatelstva proti nacistické okupaci vyvrcholil v květnovém povstání v roce 1945. 5.května vystoupil na veřejnost místní revoluční národní výbor a postupně začal přebírat moc ve městě. 8.května, kdy české osazenstvo zachránilo liblický vysílač před zničením, došlo nedaleko vysílače k přestřelce s nacistickými vojáky, v níž zahynulo 18 českých vlastenců. Na 60 zajatých osvobodili v Českém Brodě američtí parlamentáři, kteří se tudy v odpoledních hodinách 8.května vraceli z lázní Velichovky, kde vyjednávali s maršálem Ferdinandem Schörnerem. Ve večerních hodinách téhož dne podepsali zplnomocněnci Schörnerovy armády v budově místního reálného gymnasia, obsazeného německou brannou mocí, bezpodmínečnou kapitulaci německých vojsk před zástupci České národní rady. 9.května projely Českým Brodem první tanky Rudé armády. Po osvobození Českého Brodu, kdy jak v okresních tak i v městkých správních orgánech stoupl výrazně vliv komunistů, se město poměrně rychle zotavovalo z válečných škod. Aby město rozhojnilo svůj majetek, přikoupilo v r.1946 les Dolánky o rozloze 847 ha. V r.1947 zahájilo výstavbu městského vodovodu. V r.1948-1949 komunisté, kteří ovládli radnici, znárodnili nebo združstevnili všechny výrobní prostředky ve městě a jeho společenský život plně podrobili vlastní ideologii. Ani v Českém Brodě se jejich činnost neobešla bez deformací a persekucí místních obyvatel, z nichž někteří pro odpor proti totalitě strávili dlouhá léta ve vězeních nebo v pracovních táborech.
V r.1960 orgány státní moci zrušily českobrodský okres a připojily jej ke Kolínu. Českobrodský pivovar, který ještě v r.1966 vystavil 42 130 hl dobrého piva, zastavil počátkem r.1968 pro odbytové potíže výrobu. I přes tyto změny se závažnými společenskoekonomickými důsledky zůstal Český Brod přirozeným hospodářským a kulturním střediskem Českobrodska. Na postavení města se nic nezměnilo ani v krátkém období obrodného procesu, který násilně přerušila intervence vojsk pěti socialistických zemí do Československa 21.srpna 1968.
V období tzv.normalizace, kdy byl politický a společenský život ve městě plně podřízen totalitním principům, zahájily ve městě výrobu nové nebo přestavěné průmyslové podniky. V r.1971 to byla moderní cihelna s panelárnou, v r.1974 Fotochema, Stavokonstrukce a Zemědělské stavby. V těchto letech město také otevřelo areál služeb v Podskalí a pokračovala výstavba místního sídliště Na cihelně. V r.1980 vznikl ve městě Státní veterinární ústav s moderní nemocnicí, který zabezpečuje speciální služby pro 7 okolních okresů. Do nového, moderního objektu se v r.1984 nastěhovala místní poliklinika.
Město Český Brod, jehož vývoj ovlivňovaly vždy všechny významné historické mezníky českých dějin, vkládá velké naděje do demokratického vývoje, který umožnila v naší krásné vlasti sametová revoluce v r.1989.
aktualizovaná verze
POZNÁMKY:
1) M. Dvořák, Přehled dějin města Českého Brodu, In: Padesát let gymnasia v Českém Brodě, Praha 1969, s.7-42, M.Dvořák, Přehled historiografické literatury o Českém Brodě, In: Českobrodský zpravodaj, Český Brod 1969,č.1-4
2) J. V. Šimák, Brodská krajina před založením města, In: Českobrodsko a Černokostelecko, Český Brod 1920,s.37-39, I.Vávra, Trstenická stezka, In: Historická geografie 6, Praha 1971, s.81-83
3) J.B.Novák /ed./, Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně, Historický archív č.22, Praha 1903, s.124-125, č.156. K nové dataci tzv. českobrodské zakládací listiny /formuláře č.156/, srov. S.Dušková, Formulář Tobiáše z Bechyně ve světle listin pražských biskupů, In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university C 12, 14. Brno 1965, s.60-63
4) M.Dvořák - L.Dvořák, Historická topografie města Českého Brodu, In: Práce muzea v Kolíně, sv. 2, Kolín 1982, s.54-59
5) M.Dvořák, Český Brod. Stručné dějiny. Umělecké památky. Pamětihodnosti na Českobrodsku, Český Brod 1992, s.6
6) M.Dvořák, Stará biskupská tvrz v Českém Brodě, In:Českobrodský zpravodaj, Český Brod 1968, č.7-9
7) J.Emler /ed./, Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDLI igne consumptarum I, Praha 1870, s.10
8) V.Chaloupecký, Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1382-83, In: Historický archív č.37, Praha 1912, s.19-22, J.Emler /ed./, Decem registra censsum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente, Praha 1881, s.105
9) M.Dvořák, Městská správa v Českém Brodě a její písemnosti do roku 1623, In: Sborník archivních prací 32, Praha 1982, s. 170-224
10) Státní ústřední archív v Praze, Archív prařského arcibiskupství, sign. C 104, Archiepiscopalia VIII, Státní ústřední archív v Praze, Archív vyšehradské kapituly, sign. LX, fol. 88-89
11) J.Kadlec /ed./, Traktát Mistra Ondřeje z Brodu O původu husitů, Tábor 1980
12) Fr.Palacký ed./, Documenta M.J.Hus, Praha 1860, s.602
13) V.Schulz /ed./, Historické zprávy v nejstarší knize města Brodu Českého z let 1421-1496, In: Věstník Královské České Společnosti nauk, Praha 1899 /VI/, s.9
14) J.Čelakovský - G.Friedrich /ed./, Codex iuris municipalis regni Bohemiae III, Praha 1948, s.181-182, č.108
15) M.Dvořák, Vývoj erbu města Českého Brodu a jeho ikonografie, In: ČBZ, Český Brod 1968, č.8
16) M.Dvořák, Odbytové problémy městské ekonomiky v 16.století:Český Brod a kutnohorská hornická oblast, In: Hospodářské dějiny, Ústav československých a světových dějin ČSAV, Praha 1979, s.205-248
17) J.M.Květ, Literátské bratrstvo v Českém Brodě, In: Vlastivědný sborník Českobrodska 2, Praha 1959, s.38-48
18) A.Sedláček, Rozvrstvení sbírek a berní r.1615, Praha 1869,s.30
19) T.V.Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r.1618, Praha 1882, s.1041-1046
20) J.Miškovský, Z minulosti našeho divadla ochotnického, In: Naše hlasy, Český Brod 1924, č. 7
21)J.Miškovský, Okresní hejtmanství, In: Naše hlasy, Český Brod 1914, č.2
22) M.Dvořák, Stručný vývoj nižšího školství v Českém Brodě, In: Padesát let gymnasia v Českém Brodě, Praha 1969, s.47
23) F.L.Sál, Spolkový život na Českobrodsku ve druhé polovině 19.století,In:Naše hlasy,Český Brod 1900, č. 18
24)J.Miškovský,Počátky Sokola, In:Naše hlasy,Č.Brod 1914,č.9
25)J.Miškovský,Jaký byl u nás začátek republiky,In:Naše hlasy,Č.Brod 1928,č.42
pro studenty a zájemce o historii napsal PhDr. Miloš Dvořák
Když v r. 1289 vypálil Ondřej z Říčan, stoupenec uvězněného Záviše z Falkenštejna, Brod (oppidum forense), obnovil jej znovu pražský biskup Tobiáš z Bechyně (1278-1296) a obdaroval město (civitas) a jeho měšťany (cives) i některé další obyvatele (subsides) novou listinou. V ní jim znovu vymezil některá městská práva a povinnosti, zejména feudální renty z 20 lánů zemědělské půdy a z 12 masných krámů, a protože mohl městu poskytnout pouze malou výměru půdy, předurčil je pro obchodní a řemeslné podnikaní.5)
Vzhledem k tomu, že jednotlivé statky pražského biskupství bylo obtížné spravovat a zabezpečovat, vytvořil biskup Tobiáš z Bechyně z vesnic a dvorů, ležících na východ od Prahy, zvláštní distrikt a za jeho správní středisko určil Biskupský Brod. V něm vybudoval velkou trvz, sídlo biskubského úředníka-purkrabího, k jehož správnímu obvodu (purkrabství) náležely Biskubský Brod a 17 vesnic nebo jejich částí.6)
V r. 1351, kdy Ronovci s 500 ozbrojenci obsadili za vnitřních bojů Brod, užívalo už město pozměněného místního jména Český Brod (Broda Bohemicalis). Město bylo tak pojmenováno na rozdíl od národnostně odlišného Německého Brodu, ležícího na stejné cestě na Moravu a dále na jihovýchod.
Po vypálení blízké osady Chouranice v r.1323 připadl k Českému Brodu místní mlýn a katastr zaniklé osady, což příznivě ovlivnilo další vývoj městské ekonomiky.7)
Společenskoekonomický rozvoj Českého Brodu, na němž se už v polovině 14.století výrazně podílelo 83 místních hospod, umožnil dostavbu města. Za pomoci arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1343-1364) vybudoval pro Český Brod kamenné hradby, zpevněné opravenou tvrzí, pokračoval ve stavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda a vedle místní školy zřídil špitál pro 12 chudých a nemocných osob (dnes čp.28) a při něm kostel sv. Maří Magdaleny a kapli sv. Mikuláše. Během druhé poloviny 14. stol. vydláždil náměstí i přístupové cesty k městu.
Na počátku devadesátých let 14.století, kdy město vynakládalo ještě velké finanční prostředky na svou dostavbu, odváděli Českobrodští k vrchnostenskému dvoru do Prahy 121 kop 7 a půl gr. peněžní renty, 42 kamenů loje a 42 liber vosku naturální renty a robotovali 316 dnů na lučních pracích nebo při žnutí ovsa. Královské berně odevzdávali státu majitelé lánů polí 45 kop 39 gr. a majitelé hospod 13 kop 41 gr., celkem 59 kop 20 gr..8)
V r. 1394 přijel do Českého Brodu vévoda Jan Zhořelecký a jednal ve městě s míšeňským markrabětem Vilémem o osvobození krále Václava IV. ze zajetí.
Když českobrodští měšťané dokončili na přelomu 14. a 15. století výstavbu veřejných objektů a činnost městských institucí zajistili finančně věčnými rentami, soustředili svoje úsilí na rozšíření městské správy, kontrolované vrchnostenským úředníkem - rychtářem. Zápas o samosprávu vyvrcholil v Českém Brodě - na rozdíl od jiných českých měst - už před r. 1402, kdy si bohatí a sebevědomí českobrodští občané vystavěli uprostřed náměstí velkou radnici (čp.1), kam přestěhovali z rychty jak městskou radu, tak i městský soud.9)
Práva a povinnosti, zvláště užívání práva Starého Města pražského, potvrdil Českému Brodu v r. 1406 arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka.10)Český Brod vynikal už v této době svým vyspělým městským zřízením, rozvinutou společenskoekonomickou strukturou a účelnou výstavností městských a měšťanských objektů.
V prvních desetiletích 15. století, kdy profesor pražské university Ondřej z Českého Brodu, známý hlavně svým mladším dílem "De origine Hussitorum" (O původu husitů),11) vystoupil proti Husovým reformám, zůstával bohatnoucí Český Brod na straně katolické církve a krále. Jejich stoupenci se ve městě sešli v r. 1415 a uzavřeli zde proti husitskému svazu panskou jednotu v čele s Janem z Hradce. 12)
Pravděpodobně v r. 1418, kdy se rozpadl českobrodský arcibiskupský distrikt, zastavil arcibikup Konrád z Vechty Český Brod Janovi Sekretáři z Kostelce nad Černými lesy. Po bitvě pod Vyšehradem v r. 1420, v níž padl také zástavní držitel města, obsadil Brod císař Zikmund.
Císařská posádka se v Českém Brodě udržela pouze do 17. dubna 1421, kdy pražané a jejich husitští spojenci po krátkém, ale úporném boji dobyli město. Pražané, ovlivněni vlastními samosprávnými reformami, zbavili českobrodské měšťany poddanské závislosti na pražských arcibiskupech, dosadili městskou radu, a uznali tak správní a politickou autonomii města Českého Brodu. Současně zapojili město do vojenského svazku pražských měst, takže Český Brod získal právo účasti a hlasu na zemských sněmech.
Po porážce pražanů v bitvě u Malešova v r. 1424 začlenil Jan Žižka z Trocnova Český Brod do svazu sirotčích měst. Velký husitský sněm, který se sešel v Českém Brodě v r. 1429, stanovil podmínky pro jednání s císařem Zikmundem. Když 27.května 1434 oblehla vojska kališnicko-katolické koalice město, ale jeho obránci se pod vedením sirotčího hejtmana Jana Čerta, jinak Anděla, všem útokům ubránili, vojsko koalice odtáhlo k Lipanům.13)
Nedlouho po bitvě u Lipan uzavřeli představitelé Českého Brodu s kališnicko-katolickou koalicí příměří. Aby město neovládl některý z okolních šlechticů, zahájili Českobrodští při nejbližší příležitosti vyjednávání s císařem Zikmundem, který jim nakonec potvrdil revoluční svobody včetně mílového práva a cla a 4. února 1437 povýšil Český Brod na královské město.14) Udělil mu také městský znak, v modrém poli stříbrnou hradební zeď s otevřenou branou, nad níž věž, po stranách císařský a český erb.15)
Nové královské město Český Brod, zabezpečené Zikmundovými privilegii a další hradební zdí se 16 baštami, mělo v této době 134 městských a předměstských domů, 20 dvorů, 2 mlýny a žilo v něm asi 1 200 obyvatel. Ve městě, kde se v r. 1444 konal zemský sněm a jeho účastníci jednali o přijetí Jana Rokycany za arcibiskupa, prosperovali hlavně místní pivovarníci, kteří vyváželi dobré českobrodské pivo na rozsáhlé území od Prahy až po Kutnou Horu.16) Nejbohatší z nich, kteří vlastnili bohaté měšťanské domy v hodnotě nad 50 kop gr., velké předměstské dvory v hodnotě nad 100 kop gr.a výnosné masné krámy v hodnotě 20 kop gr., ovládli brzy orgány městské správy, městskou radu a sbor obecních starších a své pozice si na radnici a ve městě udrželi až do sedmdesátých let 15. století, kdy je z těchto orgánů začali vytlačovat příslušníci organizujících se cechů, zejména bohatí sladovníci a řezníci. Mnozí z nich se později sdružili do literátského bratrstva, které pěstovalo ve městě chrámový sborový zpěv a pečovalo o místní školu.17)
V r. 1483 se konal v Českém Brodě významný sněm stoupenců utrakvismu. Na něm šlechta a města vytvořily kališnickou koalici, která v Čechách prosadila náboženskou toleranci. Rozkvět Českého Brodu nepřibrzdil ani požár města v r.1512. Ze cla, z provozovaných řemesel a živností a z poddanských platů plynuly do městské pokladny velké příjmy, které město investovalo do zemskodeskových statků. Přikoupilo tvrz a vesnici Tismice, vesnice Krupou, Mrzky, Novou ves, Lhotku a renty v dalších vesnicích, a zařadilo tak Český Brod mezi feudální vrchnosti. Král Ferdinand dal městu v r. 1538 dva výroční trhy a potvrdil starší privilegium na cla a mýta. Ve čtyřicátých letech 16.století zahájilo město a posléze i měšťané rozsáhlou renesanční přestavbu.
Dlouholetý společenskoekonomický rozvoj města Českého Brodu na čas přerušil Ferdinand I. po nezdařeném protihabsburském povstání v roce 1547, na němž se Českobrodští aktivně podíleli. Panovník zbavil Český Brod práva účasti a hlasu na zemských sněmech, orgány městské správy i společenský život ve městě podřídil kontrole královského rychtáře, zrušil cechy a odsoudil město k velké peněžité pokutě a ke konfiskaci pozemkového majetku. Po navrácení špitálních a zádušních konfiskátů v r.1549 a po obnovení cechů se už město rozvíjelo v těžších ekonomických podmínkách, neboť narůstala konkurence sousedních vrchnostenských pivovarů (Kostelec nad Černými lesy, Škvorec, Uhříněves, Přerov nad Labem). Místní pivovarnictví, základ českobrodské ekonomiky, produkovalo ještě v sedmdesátých letech 16. století na 42 000 hl piva ročně, ale v následujících letech jeho výroba pozvolna klesala. Stoupaly naopak zisky místních velkoobchodníků s kramářským zbožím, kteří nakupovali v Uhrách dobytek a víno a prodávali je v Praze. Velkoobchodníci a pivovarníci (většinou jako členové literátského bratrstva) finančně podporovali českobrodské školství, v němž působila v předbělohorské době celá řada významných představitelů humanistického hnutí v Čechách. Vynikli nejen jako pedagogové, ale také jako hudebníci a básníci, kteří publikovali své - většinou latinské-básně v příležitostných sbornících.
Problémy městské ekonomiky, do značné míry ovlivněné narůstající krizí místního pivovarnictví, řešila městská rada přikupováním dalších zemskodeskových statků a rozvojem městského podnikání. K dosavadnímu špitálnímu a zádušnímu majetku získala v těchto letech dvě tvrze v Liblicích a v Tismicích a vesnice Liblice, Štolmíř, Tismice a Vrátkov. Podle stavu z r. 1615 bylo město Český Brod feudální vrchností pro 64 poddaných.18)
Přikupování nových zemskodeskových statků a zvláště státem vynucované úvěry na úhradu tureckých válek uvrhly Český Brod už v předbělohorské době do velikých dluhů, které do r. 1622 dosáhly částky 57 114 kop 17 gr.míš..
Účast Českého Brodu v druhém protihabsburském povstání v letech 1618-1620 měla pro město katastrofální následky. Město přišlo konfiskací o veškerý pozemkový majetek.Královský místodržící Karel z Lichtenštejna jej v r. 1623 koupil za 89 575 kop gr. míš. a připojil k černokosteleckému panství. Ze strachu před drancujícími vojsky a z náboženských důvodů se vystěhovalo v letech 1624-1626 z Českého Brodu 85 ze 160 majitelů městských a předměstských domů. Jejich majetek v hodnotě 26 290 kop gr. míš., zkonfiskovaný českou komorou, rozchvátili většinou místní představitelé habsburského režimu nebo shořel při velkém požáru Českého Brodu 29. dubna 1628. V r. 1639, kdy vzrostl dluh města na 80 000 kop gr. míš., přitáhlo do města vojsko švédského generála Banera a vydrancovalo a vypálilo je. V r.1643 je poplenil i další švédský generál Torstenson.19)
Ožebračené a poloprázdné město Český Brod, obklopené ekonomicky silným lichtenštejnským panstvím a postižené rekatolizací, se jen pozvolna zotavovalo ze všech pohrom, které je postihly. Ve městě, jemuž panovník na dlouhá léta odpustil všechny daně a jemuž poskytl dotací 4 000 zl. rýn., organizovaly jeho rozsáhlou obnovu orgány městské správy. Dvanáctičlenná městská rada v čele s primátorem postupně osídlovala opuštěné a vypálené domy a hledala nové zdroje příjmů pro financování oprav veřejných objektů. Měšťanské pivovary, zničené během války, nahradila obecním pivovarem, vařícím pouze pro místní spotřebu, a zahájila dlouholetý soudní spor s černokosteleckým panstvím o navrácení tzv. svobodného lánu na českobrodském katastru, který nebyl omylem zahrnut do konfiskačního protokolu. Ještě dříve, než se podařilo městské radě tuto zemědělskou půdu pro město vysoudit, Český Brod 25. srpna 1690 vyhořel a město bylo třeba znovu opravovat.
V r. 1706 podřídily orgány státní správy hospodaření města Českého Brodu kontrole zvláštního inspektora, řídícího se hospodářským řádem. Když v r. 1723 navštívil panovník Karel VI. Český Brod, uspořádal magistrát pro císařský dvůr divadelní představení "Hanzl im Keller".20)
Aby stát ještě víc zkvalitnil činnost orgánů městské správy, požadoval od r. 1734 od jednotlivých členů městské rady právnické znalosti a městským písařem (syndikem) mohl být v příštích letech už jen zkušený právník. V r. 1737 zastavil stát obnovování městských rad a jejich členství se stalo doživotním.
Veřejné objekty i městské domy, na jejichž nové obnově se v prvních desetiletích 18. století významně podílelo také několik bohatých rodin italského původu , zničil opět velký požár 7. listopadu 1739 a menší požár z 26. prosince 1739. Škody z obou těchto požárů dosáhly částky 35 104 zl. 28 kr.
Český Brod, který se změnil v zemědělsko - řemeslnické město, investoval v průběhu první poloviny 18. století nejen do obnovy města, ale byl nucen vynakládat velké částky také do ubytování vojsk ve městě. Pouze na pobyt pruské a rakouské armády v r. 1757 vynaložilo město 30 614 zl. 20 kr. Omezené finanční prostředky měla městská rada na sociální účely a na místní školu, jejíž kantoři v druhé polovině 18. století vynikli jako znamenití hudebníci i jako divadelníci.21) Kantor Josef Vrabec (1736-1815) už v r. 1770 nacvičil s místní školní mládeží divadelní představení (komedii) a českobrodští měšťané za jeho hudební spolupráce sehráli ve městě komedii v r. 1777.
Při reorganizaci městské správy zrušil stát v r. 1783 úřad královského rychtáře a zřídil regulovaný magistrát. V r. 1786 zařadil Český Brod mezi svobodná královská města, která podléhala v první instanci přímo krajskému úřadu. Od této doby vedl ve městě se 159 domy určitou agendu, hlavně soudní, syndik s kancelistou a sluhou, zatímco hospodářské záležitosti vyřizovali purkmistr, radní a starší.
Současně s centralizačními snahami státu se v Čechách rozvíjelo české národní hnutí. O jeho rozvoj v Českém Brodě se na přelomu 18. a 19. století pozoruhodným způsobem zasloužil vlastenecký kněz Jindřich Hill, českobrodský děkan v l. 1794-1813. Do politického dění však město, vyvíjející se v mírových podmínkách, téměř nezasáhlo. V r. 1838 uspořádali místní řemeslníci pod vedením měšťana Jana Cimburka několik českých divadelních her. Také revoluční rok 1848 prožil Český Brod poměrně klidně. Ve městě, kde agitoval známy pražský radikál Emanuel Arnold, vznikla Národní garda o 116 mužích, ale do bojů v Praze nezasáhla.
V r. 1849 převedl stát obecním zákonem celou hospodářskou správu města a značnou část jeho politické správy na starostu, obecní (městské) zastupitelstvo a obecní (městský) výbor. Součástí tohoto zákona byl i volební řád, stanovující postup při volebním aktu těchto reprezentačních orgánů.
Na nový rozvoj města Českého Brodu od poloviny 19. století mělo podstatný vliv dostavění železnice v r. 1845 a zrušení roboty v r. 1848. Jestliže ještě v roce 1843 mělo město spolu s Českobrodskými Zahradami pouze 199 domů s 1877 obyvateli, pak už v r. 1857 bylo zde 232 domů, v nichž žilo 2 400 obyvatel. Rychlý demografický vzestup města, spojený s rozvojem místních řemesel a obchodu, přispěl k tomu, že se město brzy zařadilo mezi přední česká správní střediska. V r. 1850 se stal Český Brod sídlem okresního soudu a v r. 1868 se přestěhovalo z Kostelce nad Černými lesy do města také okresní hejtmanství, což vyjednali ve Vídni českobrodský starosta Jan Weidenhoffer a poslanec českého sněmu František Pokorný, první starosta českobrodského okresu.22)
Od konce šedesátých let 19. století se začal v Českém Brodě rozvíjet také průmysl. V r. 1867 vznikl zde parní mlýn, v r. 1868 akciový cukrovar a znovu nastal rozmach místního pivovarnictví. Nový moderní pivovar vystavil v r. 1885 5 500 hl. a o 26 let později už 40 188 hl. dobrého piva. V r. 1888 zahájila v Českém Brodě výrobu továrna na hospodářské stroje Černovský a spol., exportující do zemí střední a východní Evropy, a později větší strojnická dílna Hocke a spol. V roce 1903 zahájila provoz městská plynárna, jejíž plyn ještě téhož roku rozsvítil první českobrodské plynové lampy, a to zejména v nové moderní okresní nemocnici.
Současně s rozvojem místního průmyslu vznikaly také místní peněžní ústavy, které investovaly v Českém Brodě a v jeho okolí. V roce 1864 vznikla záložna a půjčovna, přejmenovaná v roce 1873 na občanskou záložnu, v roce 1882 zahájila činnost okresní hospodářská záložna a roce 1909 Spořitelna města Českého Brodu.
Politický a hospodářský vzestup města Českého Brodu ovlivnil také rozvoj společenského, kulturního a posléze i sportovního života ve městě. V roce 1863 vznikl první česko - německý spolek Českobrodská Beseda. V letech 1865 - 1868 hráli místní řemeslníci v hostinci Alžběty Suttnerové (čp. 36) hry Josefa Kajetána Tyla "Pražský flamendr" a "Nalezenec". V roce 1869 uspořádal zde nový divadelní spolek své první představení, Felcmanovu veselohru "Jen zdvořile". Ve zdejším sále uskutečnilo v r. 1875 Prozatimní divadlo z Prahy svoje vůbec první pohostinské představení na českém venkově. Od r. 1877 vystupoval na jeho jevišti pohostinsky s místními ochotníky slavný český herec Jindřich Mošna. Od r. 1875 měli místní ochotníci také velkou letní divadelní scénu na zahradě v hostinci "U Slunce" (čp. 215) a hráli zde až do roku 1884, kdy splynuli s divadelním odborem Sokola.
Z 28 různých spolků a korporací23), existujících ve městě, byla nejaktivnější tělocvičná jednota Sokol. Českobrodští měšťané v čele se starostou Janem Weidenhofferem si založili tuto pokrokovou českou organizaci v r. 1870 a pěknou sokolovnu, projektovanou Janem Koulou, si vystavěli v roce 1884.24)Největší akcí českobrodského Sokola byly česko - americké závody, konané - místo zakázaného II. všesokolského sletu - v Českém Brodě 26.června 1887 za účasti 40 000 návštěvníků, z toho 3 000 sokolů z Čech, Moravy a ze Spojených států amerických.
Českobrodské dělnictvo, patřící mezi nepočetné skupiny místního obyvatelstva, si založilo v r. 1871 Spolek vzájemně se podporujících dělníků, který se od r. 1882 hlásil k sociálně demokratickým myšlenkám. Spolek podporoval také vzdělávací činnost, na níž se podílel v Českém Brodě Ladislav Zápotocký. Od r. 1879 působila ve městě rovněž Dělnická Beseda.
Od devadesátých let 19. století, kdy ve městě žilo více než 4 000 obyvatel, se už Českobrodští pravidelně zúčastňovali všech politických a národních akcí. Na jejich organizaci měl významný podíl místní redaktor Jozef Miškovský, vydavatel oblíbených týdeníků Naše hlasy a Naše listy, který se jako člen okresního zastupitelstva i městské rady zasloužil o rozvoj města i okresu.
První světová válka v letech 1914 -1918 ochromila dlouholetý společensko - ekonomický rozvoj města Českého Brodu a přinesla jeho obyvatestvu velké utrpení a zbídačení. Českobrodští občané veřejně demonstrovali svoji nespokojenost s vnitropolitickou a hospodářskou krizí při oslavách 1. května a při generální stávce 14. října 1918. Představitelé jednotlivých politických stran ve městě vytvořili v době tohoto společenského napětí Okresní národní výbor a jeho jménem 28. října 1918 slavnostně vyhlásili na velké manifestaci před radnicí československou samostatnost. Poválečná hospodářská konjunktura, kterou prožívalo svobodné a demokratické Československo v prvním desetiletí svého trvání, příznivě ovlivnila rozvoj okresního města Českého Brodu a přispěla k jeho rychlé modernizaci. Už v r. 1919 zřídilo okresní zastupitelstvo městské reálné gymnasium, významný vzdělávací ústav pro Českobrodsko a okolní okresy, a v r. 1920 otevřel místní Sokol kino. Při pozemkové reformě si město vybojovalo jako náhradu za pobělohorské konfiskáty dvůr v Klučově se 125 ha půdy. V r. 1923 zahájilo město v čele se sociálnědemokratickým starostou Františkem Macháčkem ( 1874 - 1941 ) elektrifikaci, v r. 1924 předal okres a město moderní budovu reálnému gymnasiu, noví stavebníci zahájili výstavbu Havlíčkova předměstí a sociálně demokratická strana si otevřela Lidový dům. V r. 1926 vznikl v Brodě průmyslový podnik KARMA, který proslavil město svými kvalitními plynovými hořáky, a v r. 1927 postavil okres budovu okresní nemocenské pojištovny a správa železnic budovu nového nádraží. Český Brod, v němž se rozvíjela také kultura, spolkový život i sport, v r. 1928 zavedl mezi městem a zemědělským zázemím první linku pravidelné autobusové dopravy, postaral se o rozšíření a modernizaci okresní nemocnice a pošta zapojila automatickou telefonní ústřednu. Modernizoval se také místní pivovar s roční produkcí nad 45000 hl. piva, které se ve městě čepovalo ve 23 hostincích. Město vybudovalo ještě další významné budovy, jako Masarykovy jubilejní měšťanské školy na Vanderkách a Podlipanské muzeum, ústav, který se stal novým střediskem českobrodského kulturního života.
Společenskoekonomický rozvoj města Českého Brodu, kde vzrostl do r. 1930 počet domů (866) i obyvatelstva (5385), narušila velká hospodářská krize v letech 1927 - 1932, ale po jejím překonání obnovilo město i stavební ruch. K dosavadním veřejným budovám vybudovala v r. 1935 vlastní objekt ještě Spořitelna města Českého Brodu. V r. 1938 otevřel Sokol koupaliště a z Neštěmic u Ústí nad Labem přestěhoval do města Alois Komárek továrnu na výrobu fotografických potřeb AKO.
Druhá světová válka v letech 1939 - 1945 přinesla obyvatelům Českého Brodu, v němž žili většinou drobní živnostníci, zemědělci a inteligence, ještě větší utrpení než první světová válka. Nacistický teror a boj proti němu si vyžádal celkem 111 obětí na lidských životech. Řadu dalších občanů odvlekly okupační úřady na nucené práce do Německa a jiné pro účast v odbojových skupinách nacistické soudy uvěznily v koncentračních táborech nebo v německých věznicích.
Odpor českobrodského obyvatelstva proti nacistické okupaci vyvrcholil v květnovém povstání v roce 1945. 5.května vystoupil na veřejnost místní revoluční národní výbor a postupně začal přebírat moc ve městě. 8.května, kdy české osazenstvo zachránilo liblický vysílač před zničením, došlo nedaleko vysílače k přestřelce s nacistickými vojáky, v níž zahynulo 18 českých vlastenců. Na 60 zajatých osvobodili v Českém Brodě američtí parlamentáři, kteří se tudy v odpoledních hodinách 8.května vraceli z lázní Velichovky, kde vyjednávali s maršálem Ferdinandem Schörnerem. Ve večerních hodinách téhož dne podepsali zplnomocněnci Schörnerovy armády v budově místního reálného gymnasia, obsazeného německou brannou mocí, bezpodmínečnou kapitulaci německých vojsk před zástupci České národní rady. 9.května projely Českým Brodem první tanky Rudé armády. Po osvobození Českého Brodu, kdy jak v okresních tak i v městkých správních orgánech stoupl výrazně vliv komunistů, se město poměrně rychle zotavovalo z válečných škod. Aby město rozhojnilo svůj majetek, přikoupilo v r.1946 les Dolánky o rozloze 847 ha. V r.1947 zahájilo výstavbu městského vodovodu. V r.1948-1949 komunisté, kteří ovládli radnici, znárodnili nebo združstevnili všechny výrobní prostředky ve městě a jeho společenský život plně podrobili vlastní ideologii. Ani v Českém Brodě se jejich činnost neobešla bez deformací a persekucí místních obyvatel, z nichž někteří pro odpor proti totalitě strávili dlouhá léta ve vězeních nebo v pracovních táborech.
V r.1960 orgány státní moci zrušily českobrodský okres a připojily jej ke Kolínu. Českobrodský pivovar, který ještě v r.1966 vystavil 42 130 hl dobrého piva, zastavil počátkem r.1968 pro odbytové potíže výrobu. I přes tyto změny se závažnými společenskoekonomickými důsledky zůstal Český Brod přirozeným hospodářským a kulturním střediskem Českobrodska. Na postavení města se nic nezměnilo ani v krátkém období obrodného procesu, který násilně přerušila intervence vojsk pěti socialistických zemí do Československa 21.srpna 1968.
V období tzv.normalizace, kdy byl politický a společenský život ve městě plně podřízen totalitním principům, zahájily ve městě výrobu nové nebo přestavěné průmyslové podniky. V r.1971 to byla moderní cihelna s panelárnou, v r.1974 Fotochema, Stavokonstrukce a Zemědělské stavby. V těchto letech město také otevřelo areál služeb v Podskalí a pokračovala výstavba místního sídliště Na cihelně. V r.1980 vznikl ve městě Státní veterinární ústav s moderní nemocnicí, který zabezpečuje speciální služby pro 7 okolních okresů. Do nového, moderního objektu se v r.1984 nastěhovala místní poliklinika.
Město Český Brod, jehož vývoj ovlivňovaly vždy všechny významné historické mezníky českých dějin, vkládá velké naděje do demokratického vývoje, který umožnila v naší krásné vlasti sametová revoluce v r.1989.
aktualizovaná verze
POZNÁMKY:
1) M. Dvořák, Přehled dějin města Českého Brodu, In: Padesát let gymnasia v Českém Brodě, Praha 1969, s.7-42, M.Dvořák, Přehled historiografické literatury o Českém Brodě, In: Českobrodský zpravodaj, Český Brod 1969,č.1-4
2) J. V. Šimák, Brodská krajina před založením města, In: Českobrodsko a Černokostelecko, Český Brod 1920,s.37-39, I.Vávra, Trstenická stezka, In: Historická geografie 6, Praha 1971, s.81-83
3) J.B.Novák /ed./, Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně, Historický archív č.22, Praha 1903, s.124-125, č.156. K nové dataci tzv. českobrodské zakládací listiny /formuláře č.156/, srov. S.Dušková, Formulář Tobiáše z Bechyně ve světle listin pražských biskupů, In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university C 12, 14. Brno 1965, s.60-63
4) M.Dvořák - L.Dvořák, Historická topografie města Českého Brodu, In: Práce muzea v Kolíně, sv. 2, Kolín 1982, s.54-59
5) M.Dvořák, Český Brod. Stručné dějiny. Umělecké památky. Pamětihodnosti na Českobrodsku, Český Brod 1992, s.6
6) M.Dvořák, Stará biskupská tvrz v Českém Brodě, In:Českobrodský zpravodaj, Český Brod 1968, č.7-9
7) J.Emler /ed./, Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDLI igne consumptarum I, Praha 1870, s.10
8) V.Chaloupecký, Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1382-83, In: Historický archív č.37, Praha 1912, s.19-22, J.Emler /ed./, Decem registra censsum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente, Praha 1881, s.105
9) M.Dvořák, Městská správa v Českém Brodě a její písemnosti do roku 1623, In: Sborník archivních prací 32, Praha 1982, s. 170-224
10) Státní ústřední archív v Praze, Archív prařského arcibiskupství, sign. C 104, Archiepiscopalia VIII, Státní ústřední archív v Praze, Archív vyšehradské kapituly, sign. LX, fol. 88-89
11) J.Kadlec /ed./, Traktát Mistra Ondřeje z Brodu O původu husitů, Tábor 1980
12) Fr.Palacký ed./, Documenta M.J.Hus, Praha 1860, s.602
13) V.Schulz /ed./, Historické zprávy v nejstarší knize města Brodu Českého z let 1421-1496, In: Věstník Královské České Společnosti nauk, Praha 1899 /VI/, s.9
14) J.Čelakovský - G.Friedrich /ed./, Codex iuris municipalis regni Bohemiae III, Praha 1948, s.181-182, č.108
15) M.Dvořák, Vývoj erbu města Českého Brodu a jeho ikonografie, In: ČBZ, Český Brod 1968, č.8
16) M.Dvořák, Odbytové problémy městské ekonomiky v 16.století:Český Brod a kutnohorská hornická oblast, In: Hospodářské dějiny, Ústav československých a světových dějin ČSAV, Praha 1979, s.205-248
17) J.M.Květ, Literátské bratrstvo v Českém Brodě, In: Vlastivědný sborník Českobrodska 2, Praha 1959, s.38-48
18) A.Sedláček, Rozvrstvení sbírek a berní r.1615, Praha 1869,s.30
19) T.V.Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r.1618, Praha 1882, s.1041-1046
20) J.Miškovský, Z minulosti našeho divadla ochotnického, In: Naše hlasy, Český Brod 1924, č. 7
21)J.Miškovský, Okresní hejtmanství, In: Naše hlasy, Český Brod 1914, č.2
22) M.Dvořák, Stručný vývoj nižšího školství v Českém Brodě, In: Padesát let gymnasia v Českém Brodě, Praha 1969, s.47
23) F.L.Sál, Spolkový život na Českobrodsku ve druhé polovině 19.století,In:Naše hlasy,Český Brod 1900, č. 18
24)J.Miškovský,Počátky Sokola, In:Naše hlasy,Č.Brod 1914,č.9
25)J.Miškovský,Jaký byl u nás začátek republiky,In:Naše hlasy,Č.Brod 1928,č.42
pro studenty a zájemce o historii napsal PhDr. Miloš Dvořák
