LIDÉ, OSOBNOSTI A UDÁLOSTI ČESKOBRODSKA

František Macháček

* 29. května 1874 † 16. února 1941

Je povinností kronikáře zaznamenati kus životopisu muže, který stojí v čele obce a který v dobách nejtěžších držel kormidlo lodi a dobře ji řídil. Pro mnohé součastníky bude tento zápis zajímavý, pro mnohé povzbuzením pro vlastní život, pro historii dokumentem doby a pro samotného starostu Macháčka, který dnes stojí v čele obce stejně svěží, pečlivý, starostlivý a v práci neúnavný, jako před dvaceti léty, může býti největším zadostiučiněním poznání, že ten velký souboj se životem nepodnikl marně. Proletářské dítě horské vsi, hrnčířský tovaryš jenž jde světem s holýma rukama, mladý socialista, jenž páčí Rakousko od základů, vášnivý čtenář přímo s horečnou touhou po sebevzdělání, organisátor, řečník – jaké to stupnice životních dějů a jaký obdivuhodný vzestup od prostého hocha, až k dělnickému vůdci, učiteli, rádci, průkopníku své třídy, úředníku, starostovi města a zemskému representantovi. František Macháček narodil se 29. května 1874 ve Svratouchu na Českomoravské vysočině, jako syn chudého vesnického klempíře. Ve Svratouchu navštěvoval i čtyřtřídní obecnou školu. V 12 létech počal se učiti u otce řemeslo, avšak záhy pro nezdar otcův, který se zatím přestěhoval s rodinou do Rousinova u Brna, přešel k hrnčířství a dostal v 18 letech za vyučenou. V r. 1892 nastoupil místo hrnčířského dělníka v Braslavci u Kunštátu. Na počátku r. 1893 pracoval v Zábřehu a v srpnu téhož roku v Kolíně. Roku 1897 přijal místo hrnčířského dělníka v dílně u p. Veverky v Čes. Brodě. Od té doby, s krátkou přestávkou, v níž pracoval v Říčanech a v Kostelci n. Č. L., je v Č. Brodě. V socialistickém hnutí je činný od učňovských let. Vynikl záhy jako dobrý organisátor a řečník. Brzy po tom, když přišel do Č. Brodu, uplatnil se jako spolehlivý pracovník, stává se vedoucím funkcionářem dělnického spolku Pokrok a po založení sociálně demokratické strany, jejím prvním důvěrníkem. Na přání zvláštní deputace dělnictva, kteří chtěli jej trvale zachovati pro organisační život na Českobrodsku, přijímá místo kontrolora v okr. nem. pojišťovně a po čase stává se i jejím vedoucím funkcionářem. V obecní samosprávě pracuje od r. 1910. Za války, kdy město trpělo citelným nedostatkem potravin, ujímá se energicky referátu zásobovacího komisaře a může se říci, že zde se s ním teprve seznamuje širší veřejnost jako s funkcionářem nanejvýš spravedlivým a demokratickým. Občané ocenili jeho práci hned v prvých volbách obecních po převratě. Dne 15. června 1919 jest zvolen starostou města a postaven před nemalé úkoly tehdejší doby. Ať to byla již palčivá otázka bytová, která vyřešena byla stavbou obecních domů a později celých nových městských čtvrtí, nebo naléhavá záležitost novostavby reálního gymnasia, Masarykových měšťanských škol, nádraží atd., všude se svědčil jako silný a praktický muž s hlubokým smyslem pro potřeby samosprávy. Proto i v následujících volbách byl volen starostou obce, maje oporu nejen ve své straně, ale i valné části občanstva ostatního. Ale ani v organisačním hnutí nepolevoval. Ožehavé problémy poválečné doby řeší srdcem, stává se těšitelem, rádcem i mecenášem těch nejslabších. Široký kádr příslušníků strany, vlivem jako osobnosti roste a mohutní, organisace se stává příkladnou. V r. 1924 jest vyslán ústředím jako delekát na kongres II. dělnické internacionály v Hamburku. V následujícím roce jeho zásluhou uskutečňuje se sen starých příslušníků strany. Organisace otevírá slavnostně v Čes. Brodě svůj vlastní dělnický Lidový dům. Za významného postavení jeho v životě veřejném má pochopitelně prospěch i město. Když v zemských volbách v r. 1928 byl zvolen na druhém místě kandidátky do zemského výboru, byl mu přidělen, jakožto zkušenému samosprávnému pracovníkovi referát obecní samosprávy. Teprve v budoucnu bude možno oceniti zásluhy starosty na tomto poli působnosti. Macháček přilnul k svému městu, třebas nebylo jeho rodištěm. Často odmítal významné funkce ve straně s tím, že by se již s Čes. Brodem nemohl rozloučiti. Na sjezdu 26.10. 1934 zvolen byl místopředsedou strany čsl. soc. demokratické. Zúčastňuje se sjezdů, předsedá samosprávným sněmům, navštěvuje organisace, řeční, zúčastňuje se audiencí u obou presidentů. Jako hlava obce získal si svojí nestraností důvěry a úcty veškerého občanstva. Proto v poválečných dějinách městské samosprávy bude se o něm psáti jako o muži zasloužilém. (přepis původního zápisu z kroniky bez stylistických a pravopisných úprav) 

 Starosta František Macháček rezignoval na svou funkci dopisem z 27. února 1939 ze zdravotních důvodů. Zemřel 16. února 1941 ve věku 67 let. Pohřeb se konal z Lidového domu za velké účasti lidu z města a okolí. Osud tomu chtěl, že v krátké době odešli na věčnost dva lidé stojící sice na protichůdné politické linii, ale kteří se významně zapsali do dějin města i kraje. Josef Miškovský a František Macháček.

(Materiál ochotně poskytla řed. Okres. archivu Mgr. Zuzana Miškovská, zpracoval M. Dlabal, Štolmíř)

Na obrázku je Lidový dům v Českém Brodě na rohu ulic Jana Kouly a Prokopa Velikého počátkem roku 2007. Je v soukromém majetku a byl částečně rekonstruován. V přízemí je restaurace s historickým názvem „U černého koně“. Foto Zdenka Bočková